Tawney, Richard Henry (1880---1962). Britský společenský filosof a historik ekonollŮe. Narodil se v Indii, studoval v Rugby a na Balliol College v Oxfordu. Jeho křesťansko-sociáhú morálka a zaujetí pro "sociální problémy" ho nejprve přivedly k vzdělávacímu a sociáhúmu působení v Toynbee Hall v londýnské dělnické čtvrti East End. Brzy se však přesvědčil, že důležitější než zlepšování existujícího stavu společnosti charitativní činností je její rekonstrukce, a zaměřil svou pozornost na vzdělání, na ekonomický a sociální výzkum a na politiku.
Tak začalo jeho celoživotní spojení se vzděláváním dospělých prostřednictvím Dělnické vzdělávací asociace, s dělnickým a odborovým hnutím (napsal mnoho politických dokumentů pro labouristickou stranu a zastupoval odbory v Sankeyho kollŮsi pro těžební průmysl) a s Londýnskou ekonomickou školou, kde přednášel dějiny ekonollŮe.
U příležitosti jeho osmdesátých narozenin napsal list The Times: "Žádnému žijícímu člověku nevděčí lidé v duchovní a intelektuální oblasti za tolik jako R. H. Tawneyovi..." Tento výrok byl částečně založen i na Tawneyových osobních a mravních kvalitách, avšak zejména vycházel z jeho podílu na rozvoji sociáhúho myšlení v Británii první poloviny dvacátého století. V řadě vlivných spisů popisoval morální bídu britské kapitalistické společnosti (Výdělkářská společnost [The Acquisitive Society], 1921), zkoumal aspekty historického vývoje tohoto typu společnosti (zejména v díle Náboženství a vznik kapitalismu [Religion and the Rise of Capitalism], 1926) a navrhl základy alternativní, socialistické formy organizace lidské společnosti (v knize Rovnost [Equality], 1931). K těmto základním dílům se ještě řadí eseje, projevy a referáty o vzdělání, o společenské reformě, o křesťansko-sociálním myšlení a o socialismu. Některé z těchto materiálů byly vydány pod názvem Útok a dam referáty (The Attack, and other papers, 1953) a Radikální tradice (The Radical Tradition, 1964). Celé Tawneyovo dílo představuje nejvlivnější a nejautentičtější podobu britského SOCIALISMU počátku dvacátého století. Z Tawneyova křesťanského humanismu vychází socialismus, který se hlásí k obecně lidským hodnotám a jejich reflexi ve společnosti. Není to tedy socialismus třídní moci, ekonollŮcké determinace nebo historické nevyhnutelnosti. Pokud jsou v Tawneyových historických studiích vývoje kapitalismu podobnosti s marxismem, jeho obžaloba kapitalismu a jeho socialistický projekt mají zcela jiné základy. Těsně před první světovou válkou Tawney napsal, že společnost je "nemocná, protože jí chybí ideál mravnosti"..
Právě tato choroba chybějící morálky se stala tématem knihy Výdělkářská společnost; společnost, v níž průmysl a majetek ztrácejí jakékoli spojení s principem funkce' . a účelu (to jsou Tawneyovy klíčové výrazy) se dostává do sféry nemorální nezákonnosti, v níž rozmnožování majetku, a "industrialismus" nemají hranice. Zlořády kapitalistické společnosti odrážející se v hospodářském životě, který je "v trvalém stavu morbidní narušenosti", jsou chápány jako nevyhnutelné následky tohoto mravního prázdna. Proti takové společnosti Tawney staví učení o funkčnosti majetku a společném sociálním cíli. Ve svých historických spisech se Tawney zabývá hledáním odpovědi na otázku, jak získalo kapitalistické hospodářství autonomii ve vztahu k obecnému mravnímu řádu, aby ukázal, že se zde jedná o historicky souvislý proces, kterému něco předchází a na který může také něco navázat, a to za předpokladu, že si lidé zvolí nějaké společenské hodnoty a budou se snažit o jejich dosažení. Ve své vzdělávací činnosti se Tawney snažil podporovat aktivní občanství, které by umožnilo realizaci tohoto projektu.
V díle Výdělkářská společnost poukazuje Tawney na morální zkaženost kapitalismu jako na zdroj zlořádů v průmyslu i dalších společenských chorob. Podobné spojení naznačuje i ve spise Rovnost. Za základní považuje morální doktrinu rovnosti (lidské) hodnoty (což znamená, že tato teorie má zcela jiné základy než liberální tvrzení týkající se distributivní spravedlnosti) a studuje následky společenské aplikace této hodnoty.
Nejedná se zde o aritmetickou ROVNOST nebo o stejnost zacházení, ale o "všeobecné rozšíření vymožeností civilizace", které by zvětšilo svobodu, podpořilo rozvoj osobností a zmenšilo prostor mezi "vrcholem a dnem" společnosti. Společenská organizace založená na rovnosti vychází z názoru, že každý člověk má stejnou hodnotu; taková organizace vytváří podmínky pro společnou kulturu. Společnou kulturu nelze tedy "vytvořit pouze tím, že si ji přejeme. Musí spočívat na praktických základech společenské organizace." Tawneyova socialistická politi" ka měla tedy položit tyto praktické základy. Tím se dostáváme k ústřednímu a trvalému zájmu Tawneyova sociálního myšlení. V Anglii se Tawney svým zkoumáním společné kultury řadí k Arnoldovi, RUSKINOVI a MORRISOVI. Základem celé jeho filosofie je zaujetí pro společenskou soudržnost a solidaritu. V kapitalistické společnosti postrádal jednotu, neboť v ní neshledal jednotu mravní. Výhodu socialismu spatřoval především v jeho schopnosti vytvořit integrovanou společnost s novou morálkou, společnost aktivních občanů směřujících ke společnému cíli. Známkou takové společnosti je charakter a kvalita společenských vztahů, bratrské vztahy (další klíčové slovo Tawneyova socialistického slovníku), v jejichž rámci jsou si občané navzájem blízcí a mohou spolupracovat, a tedy udržovat a rozvijet skutečné SPOLEČENSTVÍ.
Tawneyovi kritikové poukazují na nedostatek analytičnosti v jeho myšlení. Upozorňují například na problém definování společných cílů společnosti, zejména způsobem odpovídajícím demokratickému PLURALISMU, a na některé obtíže spojené s využitím pojmů "stejná cena" nebo "funkce" jako operativních principů společenské organizace. Existují také pochybnosti o tom, zda Tawneyovo rovnostářství může vytvořit ten druh společenské energie, který popisuje. Nejsou však pochybnosti o Tawneyově tvrzení, že organizace společnosti je ve své podstatě kolektivní morální projekt, "společný podnik, na kterém mají zájem všichni". Toto tvrzení přežilo už víc než půl století. AWW

odkazy
Tawney, R.H.: Výdělkářská společnost, přel. 1. E. Barchan. Praha: Jan Laichter, 1926.
_: Equality. Londýn: Anen & Unwin, 1931.
_: The Auack, and the other papers. Londýn: AlIen & Unwin, 1953.
_: The Radical Tradition. Londýn: Anen & Unwin, 1964.
literatura
Reisman, D.: State and Welfare: Tawney, Galhraith and Adam Smith. Londýn, Macmi1lan, 1982.
Terrill, R.: R.H. Tawney and Hi~; Times. Londýn: Deutsch, 1974.